Pořízení štěňátka

Carsonek s Péťou a Pájou

Určitě jste zvážili všechna pro a proti a rozhodli jste se pro pořízení pejska,teď by jste měli promyslet několik dalších zásadních otázek.

Je dobré si rozmyslet, zda chcete spíš pejska nebo fenku. Jak pejsek tak i fenka mají své výhody nevýhody. Fenky jsou poslušnější, ovladatelnější a podřízenější. Nevýhodou je, že procházejí hormonálními výkyvy a jsou proto nestálejší v povaze a "náladovější" než psi. Ve většině případů mají menší tělesný vzrůst a menší spotřebu krmiva. Fenky také nemají takové tendence utíkat např.za háravými fenami v okolí. Pokud máte krásnou zahradu plnou květin a keříků určitě oceníte i to, že fenky neznačkují. K hlavní nevýhodě fenky patří to, že hárá. Hárání probíhá zpravidla 2xročně, zhruba tři týdny od věku cca 9 měsíců. Během hárání se fence může měnit povaha, může být nepouslušná, může začít utíkat, apod. V období hárání je třeba zabránit nechtěnému nakrytí feny. V tomto období také fenečka nemůže na výstavy a určité omezení platí i pro zkoušky a další akce. Pokud neplánujete chov, je možnost fenku pro druhém nebo některém dalším háráním nechat vykastrovat. Odpadnou Vám tak starosti nejen s háráním, ale i se strašákem, kterým je zámět dělohy. Je ale třeba počítat s tím, že po kastraci se obvykle fence hodně zhorší kvalita srsti, která se stane vatovitější a její úprava a vyčesávání je potom o hodně náročnější.

Mezi výhody pejska patří větší sebevědomí, silnější konstituce a větší vytrvalost. Jsou stálejší v povaze, jak neprocházejí hormonálními změnami při hárání a za mě jsou i mazlivější a prostě takový větší parťáci. Psi samci také často bývají "hezčí", mají mohutnější stavbu těla, hlavu a často i výraznější plemnenné znaky. Výhodou psů je i to, že nehárají. Naopak nevýhodou je to, že značkují. Psa bych určitě nedoporučila vásnivému zahrádkáři v případě, že by pejsek neměl oddělenou část zahrady nebo záhony neměli své oplocené. Pejskek se dá naučit všechno, ale poškození rostlin bych v tomto případě neriskovala. :-) Značnování může být nevýhodou i na sídlišti. V době dospívání se mohou u psa objevit snahy o dominanci, zde je třeba důsledné výchovy. U AUO ani MAO to ale není pravidlem, hodně záleží na výchově psa. Určitou nevýhodou může být i vyšší hmotnost a větší spotřeba krmiva. Vždy je dobré zvážit, zda nežijete třeba v pátem patře bez výtahu, v tomto případě počítejte s tím, že by jste měli pejska unést, kdyby byl třeba nemocný, apod. V neposlední řadě Vám mohou způsobovat problém hárající fenky v okolí, pejsek má velmi vyvinuté smysly a háravé fenečky v širokém okolí mu určitě neuniknou.

Ve vztahu k dětem mi z vlastní zkušenosti přijde lepší k dítěti pořídit psa. V některé literatuře je ale uváděno, že jsou vhodnější fenky než psi, a to právě s ohledem na to, že fenky se snadněji podřízují a psi mají problém uznávat děti jako autoritu. Myslím si, že je to ale obecně myšleno na psy bez ohledu na plemeno.

Další co by jste měli zvážit, je to zda chcete pejska s PP nebo bez PP. Naše CHS odchovává pouze pejsky s PP. Průkaz původu je úředně ověřený doklad o předcích štěňátka jsou v něm zaznamenáni nejen rodiče, prarodiče a mnohdy předci do destá a další generace. Není výjimkou, že jsou v PP zaznamenány i zdravotní výsledky předků. Chovy s PP jsou kontrolovány a řízeny. Z chovu jsou vyřazení jedinci s vážnými exteriérovými, povahovými a v neposlední řadě zdravotními vadami. Chovní jedinci musí ve většině zemí úspěšně absolvovat uchovňovací proces. U nás je to bonitace nebo povahový test s popisnou přehlídkou. Pro uchovnění je třeba doložit doklady o absolvovaných vyšetřeních. U australských ovčáků je to povinně vyšetření na DKK (dysplazii kyčelního kloubu) a oftalmologické vyšetní očí na DOV (dědičné oční vady - např.CEA, PRA, katarakta). Hodně chovatelů dělá navíc i další nepovinná vyšetření DLK (dysplazie loketního kloubu), luxace pately, spondylóza páteře, DNA testy na HSF4, CEA, PRA, MDR1, a mnoho dalších. U štěňátka se tak zvyšuje pravděpodobnost, že získáte zdravého kamaráda, který Vám bude dělat radost mnoho let.  

    Bohužel nikdo nemůže zaručit, že Vaše štěňátko nepostihnou nějaké další obtíže, ale pravděpodobnost, že si domů přinesete zdravého kamaráda s u štěňátka s PP zvyšuje. Máte také zaručený vzled pejska v dospělosti, jeho přihližnou výšku a váhu. Neméně důležitá je i povaha rodičů, štěňátko by nemělo pocházet od např.agresivních rodičů.

    Chov u nás musí být realizován s douladu s platným chovatelským řádem ČMKU. www.cmku.cz Průkaz původu pro Vás neznamená žádné povinnosti, nemusíte se se štěňátkem účastnit výstav, nemusíte ho nechat uchovnit a nemusíte ani absolvovat žádná zdravotní vyšetření. Pokud vlastníte pejska s PP, tak ale tuto možnost máte. :-) Třeba Vás časem postihne chuť poměřit krásu Vašeho pejska s ostatními nebo třeba budete mít chuť odchovat si štěňátka a svoji holčičku uchovníte. Na pejska bez PP ale už nikdy průkaz původu nezískáte.  

Dobře si musíte rozmyslet i od koho si štěňátko zakoupíte. Dobrý chovatel by Vám vždy měl umožnit osobní návštěvu v místě odchovu štěňat. Měl by Vám ukázat maminku a sourozence Vaše vybraného štěňátka a otce by Vám měl ukázat alespoň na fotografiích. Štěňátka i fena by měli být v dobrém výživném stavu, čistí a ve vyhovujících podmínkách pro chov.

Při předání by Vám měl dát chovatel povídání o tom, jak se o štěně správně starat, krmivo na které je štěndo zvyklé, kupní smlouvu a mezinárodní očkovací průkaz. Dále je dobré, když Vám předá kopie zdravotních vyšetření rodičů a případěn Vás seznámi s jejich úspěchy na výstavách či zkouškách.

Samostná štěňátka by měla být samozřejmě v dobrém zdravotním stavu. Měla by mít dobře čitelné tetovací číslo nebo čip. Stolice štěňátka by měla být tuhá bez hlenu a krve. Zadeček by měl být čistý a suchý. Čisté, bez výtoku a zánětu by měli být také oči, uši, nos a kůže. Skus by měl být nůžkový, což znamená že horní zoubky překrývají spodní. Pejci by měli být dvě varlata zřetelně sestouplá v šourku.

Může se stát, že některé štěňátko není standartní, že má například nestandartní skus, vybarvení, apod. Chovatel Vás na to musí upozornit, ale pokud hledáte "jen" kamaráda k dětem nebo společníka na sport, tak máte takto možnost získat za dobrou cenu jinak naprosto zdravé, pěkné štěně.

Je dobré pokud je s Vámi chovatel v kontaktu a poradí Vám případně s výchovou, výživou a základní péči. Nebojte se chovatele zeptat, když máte nějaký problém, třeba ho už v minulosti řešil a bude Vám umět poradit. V ideálním případě získáte v chovateli nového kamaráda, kterému rádi pošlete fotografie Vašeho miláčka, podělíte se s ním o zprávy z výstav, zkoušek nebo třeba jen hezké chvíle strávené s Vaším chlupáčem.